Rozumem strach z čertů nezaženeš

Dneska vám docela seriózně zkusím popsat většinu předvídatelných omylů a hloupostí, na které v současných (i budoucích) diskusích o imigraci narazíte. Dokonce vám prozradím, co budou za rok, za dva, možná i za deset dělat politici, novináři a všichni ostatní. Jakmile tohle imigrantské tóčo začalo, v hlavě se mi totiž rozblikaly kontrolky: To přeci znám už z univerzity! Tento společenský jev má dokonce vědecký název: Morální panika. Ale nebojte, tohle není vědecký traktát.

O pět tisíc let dlouhé historii počítačů 3: Stroje

Říkáme jim stále počítače, i když už dávno je počítání pro ně pouze „vedlejšák“. Naše současná práce s nimi stále vychází z konceptů vyvinutých před čtyřiceti až padesáti lety. Je čas na nového Alcuina z Yorku? Nebo Alduse Manutia? Anebo nás tentokráte brzdí už něco jiného, starého statisíce, nebo spíše miliony let v našich hlavách? O tom všem ve třetí a závěrečné části eseje.

O pět tisíc let dlouhé historii počítačů 2: Kniha

Putování po tom, jak se lidstvo pokouší už stovky tisíc let dostat abstraktní obsah svých hlav do fyzického světa, jsme posledně ukončili u vzniku písma. Moc paralel se světem počítačů tam ještě nebylo. V této části to už bude jinak. Dozvíte se třebas, že existovaly jakési knižní sálové počítače. A že první test User Experience se odehrál koncem patnáctého století v Benátkách…

O pět tisíc let dlouhé historii počítačů 1: Písmo

V poslední době se vyrojily nekonečné diskuse kolem “post-PC éry”, všichni šílí kolem tabletů, čteček e-knih a podobně. Je tohle opravdu ta konečná, úžasná vše-už-teď-měnící revoluce? Anebo jenom další kolo v tisíciletí trvajícím hledání možností ukrytých v našich hlavách? Tak se na to podívejme přes směs historie, kognitivní psychologie a ano, i špetku tajemných ingrediencí Applu.

A nebudu se s tím mazat, dneska začnu rovnou od Adama.

Kterak mi ignoranti zachovali Aristotela

Koupil jsem si dneska knížku, kterou jsem sháněl od studentských let. V antikvariátu. Dokonce se mi zdálo, že na mě antikvářka se svým mile intelektuálským kukučem za silnějšími brýlemi snad i mrkla. Jde totiž o klasiku z nejklasičtějších: Aristotelovu Rétoriku. Tato vyšla v roce 1948. A je to na ní vidět.