Vážené reklamní zdravotnictví!

Jsem enfant terrible. Proto mám rád rebely. A je jedno, zda tahají směrem kupředu, bokem, anebo spíše přes obecnou rozjuchanost nějakou módou, zůstávají u země (můj případ). Takže v principu jste mě svou kauzou s Vilémem Rubešem pobavili. Ale současně (když jsem si o vás něco nastudoval) jste mě rozčarovali. Vysvětlím:

Nechápete značky

Vaši značku jsem musel hledat. Na Facebooku (ať už vám slouží k čemukoliv) tam máte místo ní maňáska. Při její známosti a rozpoznatelnosti – ale to je vaše věc. Svou značku bych vám ovšem (i kvůli níže zmíněným věcem) rozhodně nesvěřil.

Nechápete atributy značek

Nic proti stylizaci a příběhu. Ale že neumíte bez pózování odpovědět ani do ankety v odborném periodiku svědčí i tom, že nevíte, kde a kdy přestat. Jediný atribut nerovná se značka.

Nechápete B2B

Reklama je produkt prodávaný firmám. Myslíte, že marketingový manažer hodnocený podle výsledků má nekonečný smysl pro srandu? Osobně možná ano. Profesně bych si tipnul, že ani ne.

Nechápete služby

Reklama coby produkt je služba. Reklama na reklamu je tedy pouhý příslib, že se něco stane. Nebyl bych rád, kdyby cestovka do alelujá žertovala o mé dovolené, kterou s ní mám ve svém draze ušetřeném čase absolvovat. O penězích ani nemluvě.

Nechápete roli humoru v reklamě

Od klauna si klidně koupím prdící sáček. Audit komunikací ani náhodou. Když se dopustíte zásadní boty na základě které přesměruji miliony jinam, vezmeme to sportovně? Vy jo. O tom nepochybuji.

Nechápete teorii komunikací

Humor je velice subjektivní. Vlastně jde o hru s absurditami. Jenomže vaše absurdity mohou jiným připadat urážlivé nebo hloupé. Vám dokonce ani někteří klienti nepřipadají dost zábavní – natož jejich početné publikum. Reklama ovšem cílí do širokého osobnostního spektra. Na to vaše předpotopní představy o “cílovce” už dneska nestačí. To jste se zasekli někde ve fousatých dobách segmentového marketingu. Proto i váš vlastní nikdy a nikde nekončící “humor” bude vždycky část potenciálních klientů odrazovat – i kdyby nakrásně byli po formální stránce vaší “cílovkou”.

Nechápete praxi komunikací

Kromě všech bodů zmíněných výše o tom svědčí nejlépe právě kauza Rubeš. Ovšem vaše představa, že pajcnutý obecný bríf pro reklamní kampaň má něco dočiněni se “strategickým konceptem činnosti podniku” rovněž hodně napovídá.

Nechápete branži

To se vám někdy v této profesi stane, že se zastavíte a řeknete si, že tohle už dělat nebudete. Tanagra byla Vilémův projekt a chuť nebo nechuť v něm pokračovat je výhradně jeho věcí. Vy snad fakt věříte tomu, že vaše nynější póza vám vydrží až do konce dnů? Na to medicínské bonmoty nestačí a tajná dětská mluva typu klient=pacient už vůbec ne. A podle toho co předvádíte navenek, bych “hop” ještě rozhodně nekřičel.

Nechápete význam slova zadavatel

Vyjádření typu “Záporně mě zaujalo asi pět neuskutečněných neskutečných BTL kampaní, které jsme u klientů v poslední době neprosadili - jako vždy byla odvaha v kalhotách a strach z netradičního pojetí”, mluví za vše. Své geniální myšlenky realizujte za své peníze. Váš despekt ke klientovi a jeho znalostem o vlastním podnikání, produktech, distribuci, situaci na trhu atd. je dechberoucí. Jestli se totiž domníváte, že rozpoznáte coby komunikační agentura “silné a slabé stránky podniku” na základě nějakých (nedejbože vlastními silami prováděných) průzkumů trhu jak tvrdíte na svých stránkách, pak opravdu ani netušíte, kdo to zadavatel vůbec je a jaká vaše role v jeho podnikání.

Nechápete ani svůj vlastní trh

Musím říct, že mě zarazilo, jak se hlásíte k fullservisu. Tohle už dneska neumí NIKDO. Další tvrzení z vašich stránek “V současné době je trh reklamních služeb již relativně konsolidovaný, a nutno podotknout, i dosti konzervativní” je z jakési jiné planety. Stejně jako představa, že to co věci změní, je zrovna hravost. Pokud nemáte představu o čem mluvím, zde je trocha mé blogografie na toto téma:

Lidé, vždyť vy kašlete na reklamu! A ona je pak v krizi... (2006)
Má reklama budoucnost? (2006)
Revoluce? Na českém reklamním rybníčku možná první vlnky. (2009)

Závěr jste napsali sami

Tento spot by nevznikl, kdybyste na sebe neupozornili zrovna přes své intelektuálně gigantické facebookové působení. To mě přimělo zapátrat trochu hlouběji. Stejně to ovšem mohlo zůstat jenom jako šuplíkovka. Občas si prostě jenom udělám jasno v tom, co si o věci myslím, ale nezveřejním to.
Dneska ráno jste mě to ovšem doslova donutili dopsat a publikovat:

Vše podstatné jsem napsal už na místě. Obrázek, jak jste doopravdy doma v PR, sociálních sítích a jak moc je pravdivé tvrzení že jste “Facebook-friendly” si už čtenáři jistě udělali sami. Já bych k tomu jenom podotkl, že naplňujete všechny podmínky proto , aby vás uživatelé hlásili kvůli obtěžování, osobním výpadům a pomluvám. Co budete dělat až vám zmizí osobní profily nebo firemní stránka? (Já to neudělám, neb to považuji pouze za vaši nebetyčnou mladickou zhůvěřilost.)
Musím poznamenat ještě něco: Ano, mé představy o tom, co je na trhu potřeba, se liší od mnoha lidí, kteří v této branži působí. Najdou se mezi nimi i nepochybní patlalové a tlučhubové. Mohu si ovšem o jejich odborných postojích, práci, nebo způsobu podnikání myslet co chci, ale zasluhují si respekt. Za prvé, nikde není napsáno, že mám patent jediné a konečné pravdy. A pak: Jestli něco může pomoct české reklamě, pak je to podle mého názoru právě inovativnost a různorodost projektů, které tady v poslední době vznikly.
Pokud si myslíte, že všichni ostatní jsou vaši “fullservisoví” konkurenti, pak ale patříte do raných devadesátých let. I já se tehdy v barvách GGK (tenkrát ještě bez přídomků) proháněl po podnicích a dělal si zářezy na futra, kde jsme zase vypekli “ostré hochy” z BBDO – a kde oni nás. Dnešní reklamní průmysl směřuje ke specializaci a kooperativnímu modelu (viz poslední článek v blogografii, nebo dokonce nedávná vyjádření Martina Sorella, který nutí k mnohem užší spolupráci vlastní firmy ve WPP).
Nevím, kdo s vámi bude chtít při tomto způsobu komunikace s ostatními spolupracovat. Tipnul bych si, že klientům se rovněž nebude chtít odpovídat na otázky typu “s kým to proboha děláte?”
Je to škoda. Zlínské absolventy si vážím, považuji je za nejlepší kolegy i protějšky u zadavatelů. Takže poskládání agentury převážně z tamějších absolventů je dle mého skvělý nápad s ohromným potenciálem.
Pokud ho nepotopí váš korporátní amatérismus.
Vaší hantýrkou: Není náhoda, že se zdravotníci očkují jako první. Mají totiž nákazy léčit. Ne šířit.